Cukrovka je chronické onemocnění metabolismu
cukrů způsobené poruchou tvorby inzulínu ve
slinivce břišní. Projevuje se zvýšenou hladinou
cukru (glukózy) v krvi. Zároveň však postihuje i
hospodaření s ostatními živinami a ovlivňuje tak
celkově přeměnu látek v organismu.
Druhy cukrovky:
1.) Diabetes I. typu - juvenilní diabetes
(propuká v dětství nebo v mládí) neboli diabetes
závislý na inzulínu - je způsobený tím, že se ve
slinivce přestal inzulín vytvářet.Propuká náhle.
2.) Diabetes II. typu - diabetes
dospělých (propuká nejdříve po 30. roce života)
neboli diabetes nezávislý na inzulínu - je
vyvolán poruchou uvolňování inzulínu ze slinivky
nebo jeho sníženou účinností. Propuká pozvolna.
3.) Těhotenský diabetes - objevuje se u
žen, které nikdy diabetem netrpěly a po skončení
těhotenství odeznívá.
4.) Porušená tolerance glukózy - nejde o
cukrovku, avšak někdy cukrovce (především II.
typu) předchází.
Příčiny
1.) Diabetes
I. typu - zničení beta buněk Langerhansových
ostrůvků slinivky, které mají produkovat
inzulín, je dáváno do souvislosti s virovou
infekcí, autoimunitními faktory, genetickými
vlivy, konzumací kravského mléka, působením
volných radikálů či určitých chemických látek a
léků.
2.) Diabetes II. typu - je dáván do
souvislosti s dědičnou predispozicí, nesprávnou
výživou, nadváhou (riziková je zejména obezita
centrální části, kdy je nadbytečný tuk uložen
nad boky) a sedavým způsobem života.
3.) Těhotenský diabetes - souvisí s
působením hormonů, dědičnými dispozicemi (v
budoucnosti hrozí diabetes II. typu) a nadváhou.
Příznaky a diagnostika
1.) Diabetes
I. typu
- předrážděnost
- časté močení
- abnormální žízeň
- zvracení
- tělesná slabost
- hubnutí
- neobvykle silný pocit hladu
- u dětí noční pomočování
2.) Diabetes II. typu - zamlžené vidění
- snížené vnímání sladké chuti
- svědění
- neobvyklá žízeň
- ospalost
- únava
- kožní infekce
- pomalé hojení ran
- bolest nohou
- mravenčení nebo znecitlivění chodidel
- příznaky podobné chřipce
- ztráta ochlupení nohou
- růst chloupků na obličeji
- xantomy (žluté hrbolky) po těle
- balanopostitida (zánět kůže žaludu a
předkožky)
- časté denní a noční močení
Diagnóza:
Namátkový test hladiny glukózy v plazmě - 11,0
mmol/l a více = cukrovka
Test hladiny glukózy v plazmě nalačno - pokud 2
testy nalačno prokáží hodnotu 8,00mmol/l a vyšší
je o cukrovku
Zátěžový test mezi 24-28 týdnem těhotenství
Perorální glukózový toleranční test provádí se u
lidí, kdy namátkový test hladiny glukózy v
plazmě byl v rozmezí 9,0 -11,0 mmol/l nebo
hodnota plazmatické glukózy nalačno mezi
6,0-8,0mmol/l
Komplikace
Náhlé
komplikace:
1) Hypoglykémie - příliš nízká hladina
krevního cukru (glukózy)
- příčiny hypoglykémie:
příliš mnohou inzulínu, příliš málo cukrů,
příliš málo jídla, příliš mnoho cvičení,
opoždění jídla, alkohol nebo prázdný žaludek -
příznaky hypoglykémie:
pocit hladu, závratě, pocení, zmatenost, bušení
srdce, znecitlivění nebo mravenčení ve špičkách
prstů pokud není léčena může vést ke zdvojenému
vidění, třesu, dezorientaci, změnám chování či v
nejhorším případě ke kómatu a smrti
2) Hyperglykémie - příliš vysoká hladina
krevního cukru (glukózy) může vést k:
a) diabetická ketoacidóze (především u
diabetiků I. typu)
- příčina diabetické ketoacidózy:
nediagnostikovaný diabetes, vynechání dávky
inzulínu, období stresu či nemoci (hormony
způsobí uvolnění glukózy z jater a současně
mohou blokovat inzulín),
- příznaky diabetické ketoacidózy:
malá chuť k jídlu, bolesti žaludku, zvracení
nebo pocit nevolnosti od žaludku, rozmazané
vidění, pocity slabosti, ospalost, sladce
páchnoucí dech, klasické příznaky hypeglykemie
(zvýšená žízeň, sucho v ústech a potřeba častého
močení), horká, suchá nebo zčervenalá kůže,
stížené dýchání, pokud není léčena může vést ke
kómatu a smrti
b) hyperglykemický hyperosmolární syndrom (u
diabetiků II.typu)
- příčina hyperglykemického hyperosmolárního
syndromu
nediagnostikovaný diabetes, stres, alkohol,
neléčená infekce, léky (glukokortikoidy,
fenitoin, diuretika, beta-blokátory, cimetidin),
mrtvice, nedostatečné množství tekutin,
intravenózní výživa, peritoneální dialýza
- příznaky hyperglykemického hyperosmolárního
syndromu
sucho, vyprahlo v ústech, velká žízeň, ospalost,
zmatenost, teplá, suchá kůže bez pocení, vysoká
hladina glukózy v krvi,pokud není léčen může
vést ke kómatu a smrti
Chronické komplikace:
1) specifické - komplikace vyskytující se
jen u nemocných s diabetem jde především o
mikrovaskulární komplikace (postihující malé
cévy):
- postižení nervů (diabetická polyneuropatie
periferní i autonomní)- nutné pravidelné
neurologické vyšetření
- postižení sítnice (diabetická retinopatie)-
nutné pravidelné vyšetření očního pozadí
- postižení ledvin (diabetická nefropatie)-
nutná pravidelná kontrola mikroalbuminurie (albumín
v moči)
- postižení malých cév (mikroangiopatie)
2) nespecifické - choroby, které se
vyskytují i u nediabetiků, ale u diabetiků je
jejich výskyt častější nebo se objevují dříve
jde především o makrovaskulární komplikace
postihující především pacienty s diabetem II.
typu
- onemocnění srdce a cév - je nutná kontrola
váhy, krevního tlaku, hladiny krevních lipidů,
cévní vyšetření (cév dolních končetin, krčních
tepen, koronárních cév)
- infekce
Klasická léčba
Diabetes I.
typu
1) dávky inzulínu
jsou základem léčby
- inzulínová pera
- inzulínové pumpy
2) dieta
- nutno jíst často (5-6 jídel denně)
- nedoporučuje se překračovat dávku 30 gramů
cukru denně, v takovém případě je nutné tuto
dávku odečíst od doporučené denní dávky cukrů
- nejsou vhodné některé potravinářské výrobky
slazené či konzervované sacharózou - jedná se
zejména o kompoty, marmelády a cukrovinky
3) fyzická aktivita
- je třeba přísně dbát na disciplínu a
pravidelnost
- pokud jezdíte či běháte, tak vždy ve dvojici,
a tak aby ten druhý věděl co v případě krize
provést
- je třeba se poradit s lékařem a dodržovat jeho
doporuče
ní - nikdy nesmí dojít k hypoglykemii
(nedostatek cukru v krvi) - proto si diabetici
nesmí dovolit dlouhé hladovění
4) pravidelné kontroly a vyšetření - jsou
prevencí komplikací
- samostatné kontroly hladiny krevního cukru
glukometry
- test na glykovaný hemoglobin - lze zjistit
průměrnou hodnotu glykemie za uplynulé tři nebo
čtyři měsíce
- vyšetření ledvin, cholesterolu, očí, nohou...
5) experimentální léčba:
- transplantace slinivky břišní
- transplantace buněk Langerhansových ostrůvků
(tyto buňky produkují inzulín)
Diabetes II. typu 1) dieta
- základem je snížení energetické hodnoty
stravy, aby se docílilo poklesu hmotnosti, to
často znamená konzumovat denně méně než 1800
kcal (Kcal je zkratka pro kilokalorie, což je
měrná jednotka energie, dnes nahrazovaná
jednotkou kilojoul, zkratka kJ, kdy 1 kcal =
4,18 kJ.)
- ve stravě je třeba omezit cukry a tuky
- naopak značný by měl být přísun vlákniny,
zejména ve formě zeleniny, její spotřeba nemusí
být téměř omezována, vhodné je též ovoce, ale
jeho množství se musí vzhledem k obsahu cukru
propočítávat
- podstatná část masa by měla pocházet z ryb a
drůbeže
- nevhodný je mléčný tuk ve formě šlehačky,
tučných sýrů a dalších mléčných produktů, vysoký
obsah tuku je rovněž v uzeninách
- množství bílkovin v potravě nemá být příliš
vysoké, protože by zatěžovalo činnost ledvin(0,9
- 1,0 gram na kg tělesné hmotnosti a den)
- konzumace tzv. diabetických (dia-) potravin
a) slazeny sladidly neenergetickými (sacharin,
aspartam, acesulfam, tato sladidla jsou výhodná,
protože potravinářské výrobky z nich vyrobené
mají nižší obsah energie (jedná se zejména o
limonády, marmelády atd.).
b) sladidla s obsahem fruktózy či jiných
sacharidů mají stejný obsah energie v 1 gramu
jako řepný cukr (sacharóza) nebo glukóza -
výrobky takto slazené se nedoporučují a pokud už
jsou konzumovány, tak tedy pouze v rámci
přesného dietního plánu se započítáním veškeré
energie v nich obsažené
2) fyzická aktivita
- udržuje svalový tonus a fyzickou zdatnost
- snižuje hladinu glukózy v krvi
- kontroluje hladinu tuků v krvi
- napomáhá vedle jídelníčku ke kontrole
hmotnosti
- zvyšuje citlivost na účinnost léků
3) antidiabetika
léky, které snižují hladinu glukózy v krvi tím,
že:
- podpoří produkci a vylučování inzulínu (léky
ze skupiny sulfonylmočoviny)
- redukují množství glukózy (biguanidy -
metformin, akarbosa)
- snižují rezistenci vůči inzulínu ve svalech (biguanidy
- metformin)
4) inzulín
pokud společné působení diety, fyzické aktivity
a léků nedokáže udržet nízkou hladinu krevního
cukru
Těhotenský diabetes 1) dieta
2) fyzická aktivita
3) inzulín - pokud nestačí dieta a cvičení
Léčba komplikací:
udržování vyrovnané hladiny krevní glukózy je
nejdůležitější preventivní léčbou všech
komplikací nutno sledovat kompenzaci diabetu
- pravidelné stanovování ranní glykemii
- velký glykemický profil u diabetiků I. typu -
zahrnuje i stanovení glykemií po jídle (za l
nebo 2 hodiny) a vyšetření nočních glykemií
- u diabetika 2. typu je důležitější informací
postprandiální glykemie (glykemie po jídle, dle
různých pracovišť se vyšetřuje za 60, 90 nebo
120 minut po jídle)
- u diabetiků prvního typu - množství ketolátek
v moči
. - sledování hladiny glykovaného hemoglobinu či
spíše jeho podsložky (HBA1c)- má být u dobře
kompenzovaného diabetika pod 7.5%
Náhlé komplikace:
1) Hypoglykémie
- změřit glykémii (pokud je to možné)
- podat cukr (cca 10-15 g glukózy, to obsaženo
např. v 2-5 glukózových tablet, 2 polévkové
lžíce rozinek, půl plechovky normální limonády,
125 g pomerančového džusu, 10 želé bonbónů, 2
velké kostky nebo čajové lžičky cukru, 2 čajové
lžičky medu, tuba želé (20g), 190-250 g
netučného nebo 1% mléka
- těžká hypoglykemie (kóma) - injekce glukagonu
2) Hyperglykémie
a) diabetická ketoacidóze
- inzulín
- tekutiny
- vynechat fyzickou aktivitu
- informovat lékaře
b) hyperglykemický hyperosmolární syndrom (u
diabetiků II.typu)
- pít velké množství bezkofeinových a
nealkoholických nápojů
- možná bude nutná dávka inzulínu
- informování lékaře
Chronické komplikace:
1) postižení nervů (diabetická polyneuropatie
periferní i autonomní)
- různá léčba u různých typů neuropatie
2) postižení sítnice (diabetická retinopatie)
- laserová fotokoagulace
- vitrektomie
3) postižení ledvin (diabetická nefropatie)
- snižování vysokého krevního tlaku (dieta s
nízkým obsahem soli, léky - tzv. ACE inhibitory)
- dieta s nízkým obsahem bílkovin - max. 40g
denně
- při chronickém selhávání ledvin hemodialýza,
peritonální dialýza nebo transplantace ledvin)
4) postižení malých cév (mikroangiopatie)
5) onemocnění srdce a cév
- zákaz kouření
- léčba zvýšené haldiny cholesterolu a vysokého
krevního tlaku
- angioplastika, by-pass
6) infekce

